Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM

Česká astronomická společnost udělí na Hvězdárně a planetáriu v Brně v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.

Výsledky pozorování a následné numerické zpracování snímků sluneční korony numerickou technikou vypracovanou prof. Druckmüllerem dnes uznává již celá odborná veřejnost v oblasti fyziky Slunce. Aplikace jeho numerických filtrů na série snímků s různou expoziční dobou  přinesla zásadně nové poznatky o jemné struktuře sluneční korony, o propojení jednotlivých paprsků a výtrysků a o dynamice vývoje.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Na konkretních datech přesvědčil odbornou veřejnost, že vedle radiálních struktur ve sluneční koroně existují i slabé struktury s tvarem oblouků orientovaných tangenciálně, což studium slunečního magnetického pole sice předvídalo, ale dosud aplikované radiální filtry tyto oblouky numericky potlačovaly. Výsledky publikované prof. Druckmüllerem v odborných časopisech si ve světě získaly vážnost a dělají dobré jméno jak české vědě tak i České astronomické společnosti.     

Ještě před slavnostním předáním Nušlovy ceny proběhne v sále planetária od 17 hodin promítání filmu Helios, který je dokumentem zachycujícím práci profesora Miloše Druckmüllera.

Neuvěřitelný příběh původně amatérského fotografa slunečního zatmění Miloslava Druckmüllera, který svou vytrvalostí a invencí způsobil světový průlom ve výzkumu Slunce... Pro vědce Slunce není jen zářící koule na obloze, která nám dává světlo a teplo, je to vesmírné těleso, jehož bouřlivé procesy mohou zničit naši civilizaci. Zkoumání mechanismů magnetického pole Slunce je možné jen v momentu úplného zatmění. Je tu ale háček. Zatmění trvá jen pár minut, během kterých je nutno co nejlépe všechno zaznamenat a potom výsledky matematicky zpracovat.

Ačkoli by chování Slunce mohlo zničit energetickou síť, na níž závisíme, jeho výzkum se díky tomuto problému dlouho nehýbal z místa. Pak ale přišel brněnský profesor matematiky Miloslav Druckmüller s neobyčejným nápadem, který všechno změnil. Co bylo zpočátku jen osobním koníčkem provozovaným o dovolených, změnilo se ve spolupráci s vědci celého světa i NASA – a také ve slavné vizuálně fascinující záběry. Dokumentární film Helios zachycující neuvěřitelný příběh českého vědce je zároveň portrétem, populárně vědeckým filmem i road movie po americkém Západě, kde se v roce 2017 sledování „Velkého amerického zatmění“ stalo společenským fenoménem.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Miloslav Druckmüller


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »